Černobylka (B&W, ČernobÍlÁ fotografie)

Má slabost pro černobílou fotografii je všeobecně známa. Aspoň mezi kamarády.
V době mého mládí vlastně ještě barevná fotografie neexistovala. To se nezdá, ale i taková doba byla.
Takže mé začátky byly černobílé a formát negativu 6 x 6 cm. Ať žije Flexaretka VIa. A po řadě let (2005 - 1977) = 28 let je těm prvním archivovaným snímkům) jsem zase u černobílé fotografie a zamilovanému střednímu formátu. Asi něco na tom vývoji ve spirále bude.


Co tedy patří mezi má oblíbená témata?

KRAJINA - jistě, Beskydy jsou krásné, ale přece jenom toto téma trošku ustupuje
ZÁTIŠÍ - v městě, krajině. Vždycky dobré téma pro nanápadné motivy
PORTRÉT A AKT 1-2 -3 - po nesmělých prvních pokusech již dnes oblíbené téma. Navíc se dá tvořit téměř vždycky (Ráno, večer, léto zima , déšť, ....). Nic nevadí, je-li vhodný model. A důležité je začít, pak už to fičí. Vždyť děvčata vlastně chtějí vidět, jak jsou hezká.
ARCHITEKTURA - společně se zátiším, ale zde se mi líbí i color
LIDÉ - proč ne, čím více človíčků, tím se lépe tvoří. Jen ten ostych u mně trošku zůstává.

Krajina

Jak jste si možná všimli, rád pracuji se středním formátem. Když se to povede, je to parádní, kresbička, detaily, podání polotónů .... Ale jak jsem zjistil, není to samospasitelné.
Česky řečeno dobrá fotka je dobrá na kinofilmu i na větším formátu a špatné fotografii nic nepomůže.

Jinak, trošku na středním formátu ujíždím, to přiznávám.

 

Zkuste následující: Fotopříběh 2 (Národní technické muzeum v Praze 6/2003)
více krajiny: vznikl nový výstavní soubor
nebo další: Vánoce na dědině (12/2003)
a již zmiňovaný portrét a akt (02, 03/2005)