Jardovy "upracované dlaně" na zkušebním snímku
Pro fotografa je to podle mně otázka jakési "stavovské cti", vytvořit novoročenku . No, možná ne pro každého, ale pro mně ano.
Víte, jak je to s termíny, zde je termín jasný - prostě před koncem roku to z Vás musí vypadnout a nejlépe, když se na to dá dívat.
Čas už tlačil,
prosinec je tady a nápad ... nikde. Ale sobotní ráno jsem to vyřešil.
Co s tím letopočtem?
Jak tam dostat celou rodinu, ale aby to nebylo popisné.
Nekomplikovat si život týdenní prací!
Nápad s
prsty mi připadal vtipný (nebo aspoň nezvyklý - většinou se lidi fotí
tak, abyste je poznali, ALE TADY JDE SPÍŠ O SYMBOLIKU), jsme tam všichni a kdo
nás zná, může si zahrát hru: čí je která ruka?
Realizaci jsem si taky zjednodušil. Nevěděl jsem, jak to vše
vyfotit (siluetu, proti světlému pozadí, jak dodržet rovinu ostrosti, jak být
před i za foťákem), tak jsem uhnul - a vida stolní scaner vedle stolu schramstnul
moji ruku a už to bylo.
Jardovy "upracované dlaně" na zkušebním snímku
Rodinka se mi smála,
jaké mám křivé pařáty, ale jen do doby, než tam dali ty své!
Nakonec se vše povedlo a výsledek jste si už určitě prohlédli.
Prstíky rodinky v pořadí: Štěpánka, Jarda, Vojta a Šárka
PS: při realizaci této novoročenky nebylo zraněno žádné zvíře ani člověk. Také nebyla použita žádná filmová emulze a nikdo netrávil 10 hodin v temné komoře.